HonzaDvacet minut cesty autem ze Salzburgu je krásný skanzen v přírodě, který se vyplatí navštívit. Zvláště pokud máte děti a chcete si odpočinout od ruchu města. V Salzburg Freilich museum naleznete více než 100 originálních historických budov z celého Salzburska. Celková rozloha skanzenu je více než 50 hektarů a kromě krásných staveb nabízí mnoho míst na piknik, restauraci a také dětské hřiště.
Příjezd do skanzenu Salzburg Freilich Museum
Máte-li auto, jeďte po dálnici A1 a sjeďte na exitu Salzburg-West. Na kruháči se dáte druhým výjezdem a pak už se držte značek. Před vstupem je rozsáhlé bezplatné parkoviště.
Ke skanzenu vás z centra Salzburgu doveze i autobus č. 180. Zde si můžete stáhnout jízdní řád tohoto autobusu. Nastoupit na něj lze na zastávce Hauptbahnhof a po cca 30 min vystoupit na zastávce Großgmain Freilichtmuseum.
Příjezd je možný i na kole. Kolem hlavní silnice vede samostatná cyklostezka a před vstupem do muzea jsou stojany pro uzamčení kol. Více o tom, jak se do skanzenu dostanete naleznete na stránkách skanzenu.
Vstupné a otevírací doba Freilich Museum Salzburg
Vstupné do celého areálu je 11 € za dospělého a 5,5 € za studenta. Děti do 6 let mají vstup zdarma. Pokud jste rodina s dětmi staršími 6 let, vyplatí se vám rodinné vstupné za 22 €. Přijedete-li autobusem, budete mít vstupné ještě nižší. Nezapomeňte si proto schovat jízdenku. Se Salzburg a Salbuzger land card máte vstup zdarma. Aktuální ceník zde.
Skanzen je otevřen od června do listopadu. Ale jen v červenci a srpnu je otevřený každý den, a to od 9 do 18 hodin.
Více o vstupném a otevírací době najdete zde.
Od parkoviště je to do hlavní budovy pár kroků. Po zaplacení vstupného se dostanete do prostorné haly, které vévodí model celého areálu. Můžete si tak udělat představu o tom, co všechno vás čeká. Kromě toho zde najdete i toalety, včetně toalety pro invalidy a přebalovacího pultu.
Freilicht Museum – Salzburg
Po projití hlavní budovy se ocitnete na rozcestí. Buď se můžete dát doleva do části zvané Flachgau, rovně do části zvané Pinzgau, nebo doprava na místní úzkorozchodnou trať s vláčkem. Pokud přijedete s dětmi, bude toto na 100 % vaše první cesta. 🙂 Vláček jezdí v červenci a srpnu vždy v celou a v půl z dolní stanice naproti vstupu. Začátek a konec jízdy je právě na této dolní stanici a cestou staví ještě ve dvou dalších stanicích. Za vláček se neplatí nic navíc, takže s ním můžete jet kolikrát chcete.
My jsme vláčkem projeli celou cestu, což doporučujeme, protože si tak uděláte představu o celém areálu. Potom se můžete rozhodnout, kam až půjdete. Jedna z možností je nechat se vyvést do nejvyšší stanice a pak jít pěšky dolů z kopce. Celý areál je totiž mírně do kopce. Děti navíc můžete nalákat na to, že v půli cesty je dětské hřiště, případně restaurace s nanukem. A kdyby už děti dál nezvládly jít pěšky, kousek od hřiště je zastávka vláčku, takže se můžete svézt.
Pět částí skanzenu
Celý areál je rozdělený do pěti oblastí podle skutečných regionů Salzburska. Jde o oblasti: Flachgau, Tennengau, Pongau, Lungau a Pinzgau. V každé z těchto částí skanzenu naleznete stavby právě z tohoto regionu. Interaktivní mapu s popisem jednotlivých objektů v němčině a angličtině najdete na stránkách skanzenu.
Pinzgau
Naše první kroky po jízdě vláčkem směřovaly do části Pinzgau. V budově farmy Kraller najdete výstavu traktorů a naproti truhlářskou dílnu, kapli a pilu na vodní pohon. Pokud skanzen Salzburg Freilicht Museum navštívíte v horkých letních měsících, můžete si zchladit nohy v tzv. Kneippových lázních, které jsou jen pár kroků odtud. To přesně udělaly naše děti. Avšak s tím rozdílem, že nezůstalo jen u nohou, Kluci se zmáčeli celí. Ale v altánku, co stojí vedle, jsme je převlékli do suchého a pokračovali dál. Doporučujeme proto vzít s sebou náhradní oblečení. 😀
Poslední, co jsme v této části navštívili, byla stará elektrárna z roku 1913. Hned jsem si vzpomněl na Křižíka, jak to asi tehdy vypadalo v jeho elektrárně. Moc krásné a zajímavé prostory. Proto určitě doporučuji tuto budovu nevynechat. Je to v podstatě jediná budova z 20. století, kterou jsem v tomto skanzenu viděli (když pominu restauraci a železniční stanice). V porovnání s dnešními elektrárnami působí tato elektrárnička až Hrabalovsky poeticky.
Pongau
Následně jsme se vrátili k vlaku a nechali se vyvézt do poslední stanice v části Pongau. Dále jsme pokračovali pěšky. Nejprve jsme si prohlédli statek rodiny Lärchen. Zde nás zaujala stavba, co vypadá jako studna. Ve skutečnosti jde ale o “barel” na nakládané zelí.
Kousek níž je statek Taxbauernhaus z roku 1553, který podle názvu asi sloužil k výběru daní. Je u něj krásný malovaný venkovní oltář a malá ohrazená předzahrádka. Tyto předzahrádky uvidíte u mnoha domů. Sloužily jako zdroj zeleniny pro obyvatele. Najdete tay ale i mnoho bylinek a květin. Jsou opravu kouzelné a určitě si je také zamilujete.
Tennengau
Následně jsme se dostali do oblasti Tennengau, kde jsme prošli statek rodiny Sill z roku 1862, která je už částečně zděná a má typické okenice. Naproti vstupu do domu stojí stavba bývalé sýpky, kde je dnes výstava různých variant plotů. Pár kroků odtud pak naleznete dům ševce ve výslužbě se světničkou rozdělenou na půl. V jedné měl švec dílnu a v druhé se jedlo. O patro výše je ložnice.
Naproti domu ševce najdete restauraci a dětské hřiště, kam jsme s dětmi vyrazili. Hřiště asi proběhlo rekonstrukcí, protože podle fotek na internetu dříve vypadalo jinak. Bohužel dnes je hřiště hodně na sluníčku, a tak v letních dnech tu není moc příjemně. Naštěstí stoly a lavice jsou stále ve stínu stromů, tak se tu dá alespoň posedět a sníst svačinu. Je tu také malé jezírko s pumpou a Archimédovým šroubem.
Naproti restauraci stylově naleznete budovu pivovaru z roku 1889. Provedou vás výrobou piva až po uskladnění. Před samotnou budovou stojí kůly, na kterých se dříve pěstoval chmel.
Flachgau
Kluci už začínali být v tom vedru unavení, a tak jsme si cestu zkrátili jízdou vláčkem do dolní stanice. Od ní jsme pokračovali na obhlídku domů z části Flachgau. Pokud se chcete vyvarovat dětskému škemrání “tatí/mamí kup mi tohle”, tak se zdaleka vyhněte místnímu obchůdku (na mapě označen tmavě modrou devítkou). I když by to byla škoda, protože krámek je to opravdu kouzelný.
Kousek před obchůdkem je statek rodiny Lohner z roku 1666, který se mi líbil asi ze všech nejvíce. S předzahrádkou a muškáty v oknech působí opravdu velice malebně. Navíc na vnějších částech zděných stěn má do omítky vtlačené tmavé kamínky uspořádané tak, aby vytvářely krásné ornamenty.
Poslední stavby, kterými jsme prošli, patřily ke statku rodiny Knotzinger z roku 1798, včetně stáje z roku 1866 a Hiertlův dům. Všechno to jsou moc krásné stavby s předzahrádkami plnými bylinek a zeleniny. Děti ale nejvíce zaujmou parní stroje zaparkované za stájí.
Pak už byly naše děti hodně unavené, takže jsme se vydali k východu. Zbytek skanzenu budeme muset navštívit někdy příště.
Závěr
Pokud si chcete odpočinout od ruchu města a udělat si pohodový výlet za relativně málo peněz, tak tento skanzen můžeme určitě doporučit. Pravděpodobně ho nestihnete projít celý (s malými dětmi určitě ne), ale to nevadí. I tak se zde dají strávit příjemné a pohodové chvilky. Skanzen je opravdu obrovský a návštěvníci jsou rozprostřeni po celém areálu, takže se až na výjimky ani moc nepotkáváte s dalšími lidmi. Celkově jde o krásnou procházku lesem s nahusto postavenými domečky, které si můžete do detailu prohlédnout. Naše děti i my jsem si návštěvu moc užili.
