Pár řádků o Bolzanu

Bolzano, též Bozen, je třetí největší město v Tyrolsku a hlavní město Jižního Tyrolska. Žije zde přes 100 tis. obyvatel a je známé především svým krásným historickým centrem s křivolakými uličkami.

Až do roku 1919 bylo Bolzano součástí Rakouska-Uherska. Po první světové válce, na základě Saintgermainské smlouvy, bylo celé Jižní Tyrolsko včetně Bolzana připojeno k Itálii. Je to poznat i na domech. Historické centrum je typické domy pro Rakouské Tyrolsko. Nová výstavba je naopak víc italská.

Ve městě je množství památek včetně Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a muzeí, např. Museion – muzeum moderního umění, nebo Jihotyrolské archeologické muzeum, kam jsme měli namířeno.

Příjezd do Bolzana a parkování

Bolzáno je snadno přístupné po dálnici A22. Za průjezd po dálnici v Itálii se platí mýtné (nemají zde dálniční známky). Sjet z dálnice můžete buď na severním, případně jižním okraji města.

Zaparkovat můžete stejně jako my v parkovacím domě Central Parking – Bahnhof. Je sice dražší (5 €/2hod), ale do centra to máte kousek a nemusíte se autem proplétat městem. Přehled dalších míst k parkování ve městě najdete na stránkách seab.bz.it.

Do Bolzana můžete dorazit vlakem (s přestupem v Mnichově), autobusem (například Flixbus s přestupem v Mnichově) nebo letadlem; letenky jsou ale dost drahé.

Dánsko s dětmi

Hledáte inspiraci pro rodinnou dovolenou v Dánsku? Náš průvodce vám ušetří čas – osobně ověřené tipy, doporučené trasy a místa, která děti milují.

51 stran, množství reálných fotografií, praktické tipy

Stáhnout e-book

Jihotyrolské archeologické muzeum a Ötzi mumie

Muzeum najdete v historickém centru na ulici s příznačným názvem Via Museo. Ulice je pouze pro pěší a je lemována množstvím krámků a podloubí. Kousek od muzea stojí prodejna potravin Eurospar. Pokud potřebujete doplnit zásoby jídla a pití pro děti, můžete zde.

Celé muzeum je zaměřené pouze na Ötziho. Žádné jiné artefakty ani informace o archeologii města a okolí v něm nenajdete.

Vstupné a přístup

V letní sezóně se prodávají lístky na konkrétní čas anebo si budete muset vystát frontu. My sami jsme si frontu vystáli. Ale naštěstí to netrvalo dlouho. Asi jen čtvrt hodiny. Takže s tím počítejte a pokud půjdete s dětmi, kupte si raději vstupenky na konkrétní čas.

V pondělí je muzeum zavřené. Vstupné je 13 € za dospělého a 10 € za dítě od šesti let. Děti do 6 let mají vstup zdarma. Rodinné vstupné vyjde na 26 €. Ceny platí pro rok 2023. Aktuální ceny si zkontrolujte na stránkách muzea, kde si je můžete i objednat online na konkrétní čas.

Po vstupu do muzea budete vyzváni odložit si batohy (případně bundy a kabáty) do šatny. Jsou zde skříňky na eurové mince (1 € a 2 € mince), proto si nezapomeňte nějaké přibalit.

Poté projdete turniketem a můžete si projít jednotlivá patra muzea. Každé patro je zaměřené na jeden aspekt nálezu.

Ledový muž Ötzi

Jak se muž ve skutečnosti jmenoval nevíme. Dnes se mu říká Ötzi podle místa svého nálezu v Ötztalských Alpách. Konkrétně pod horou Hauslabjoch v nadmořské výšce 3210 metrů.

Našli ho tam 19. září 1991 Helmut a Eirka Simonovi z Německa, kteří zde byli na horské túře. Následující den se na místě nálezu vystřídalo několik lidí, mezi nimiž byli i horolezci Hans Kammerlander a Reinhold Messner. Messner poprvé vyjádřil myšlenku, že by se mohlo jednat o tělo někoho mnohem staršího než umrzlého horolezce z dob nedávných, jak si většina myslela. Což se následně potvrdilo.

Poté co mumii vyprostili z ledu, odvezli ji ke zkoumání do Innsbrucku. Následně, když vyšlo najevo, jak vzácný nález to je, vznesla nárok na tělo i italská strana. Dokonce se kvůli tomu nově přeměřovaly hranice mezi Itálií a Rakouskem. Po měření se zjistilo, že tělo se nacházelo na italské straně, a proto je dnes mumie Ötziho vystaveno v italském Bolzanu a ne v rakouském Innsbrucku.

Ötzi žil v době měděné (eneolit) zhruba 3400-3100 před našim letopočtem. Jeho stáří je přes 5 tisíc let. Díky jeho přirozené mumifikaci v ledu bylo možné nahlédnout do života člověka, který žil před dávnou dobou. Umožnil nám tak dozvědět se informace, ke kterým bychom se jinak neměli šanci dostat. Jako například, co jedl těsně před smrtí. Analýzou pylových zrníček vědci dokonce zjistili roční období, v němž byl zabit, a spoustu dalších, pro odborníky nesmírně cenných, informací.

Pro potřeby výzkumu mumie byla dokonce vylepšena počítačová tomografie (CT), která pak následně našla využití v lékařství a pomohla zachránit lidské životy.

Expozice ledového muže Ötzi

První část výstavy je věnována objevu a mediálnímu ohlasu. Najdete zde množství textů a fotografií. Tohle děti moc nebralo. Takže jsme pokračovali po schodech do 1. patra, kde je to nejhlavnější, kvůli čemu jsme sem přijeli – mumie Ötziho.

V době naší návštěvy zde byla fronta a dost zmatek. Někteří lidé si totiž četli informace na tabulích na zdi a ti co stáli ve frontě, nevěděli, že nečekají na mumii. Proto se stání ve frontě dost prodloužilo. Jen se nám potvrdilo, že Italové stání ve frontách opravdu nemají zažité.

Nakonec jsme se dostali na řadu a podívali se malým okénkem na Ötziho. Je uchováván v „mrazáku“ a pravidelně je o něj pečováno, aby se maximálně imitovaly podmínky místa nálezu. Okénko je malé cca 40×40 cm. Pro menší je přímo pod okénkem umístěna zvedací plošina, kterou se mohou zvednout. Je to super, že nemusíte držet děti, a přesto dobře uvidí.

Následuje výstava jednotlivých předmětů, které měl Ötzi u sebe. Jsou zde boty ze slámy, ve kterých chodil, kabát, něco jako pravěká krosna, luk, šípy, pazourkový nůž a spoustu dalšího. Děti tohle spíše proletí, ale pokud se o pravěk zajímáte, bude to pro vás hotová pastva.

Co naopak děti bavit bude, je herní koutek. Místo, kde si mohou vyzkoušet Ötziho kabát, složit si puzzle v podobě březové nádoby, kterou měl Ötzi u sebe.

Nakonec uvidíte rekonstrukci Ötziho, jak asi mohl vypadat. Nízkého, šlachovitého muže, který ostřížím zrakem zkoumá své okolí. Od tohoto místa můžete fotit. Do té doby je focení zakázané, hlavně u mumie.

Druhé patro je pak věnované životu v eneolitu. Je zde hodně textů a fotografií. A děti toho nebaví. Poslední patro tvoří takovou zvláštní expozice, kterou jsem moc nepochopil, ale děti to zde asi bude bavit.

Jsou zde různé gaučíky a herní prvky, například digitální pexeso, dřevěná kniha s částmi Ötziho oblečení.

Poslední, co jsme v muzeu navštívili a kde jsme paradoxně strávili nejvíce času, byla hernička v suterénu. Je to místnost s kobercem, kde se musí sundat boty. Mají zde spoustu zábavy pro děti. Listy s tématikou Ötziho, repliky některých exponátů. Ale hlavně dřevěnou přírodní „stavebnici“ z klacíků barevně natřených. Žádný z dílů není stejný. A naši kluci si zde vyhráli a postavili si zde hrady.

Pokud vaše děti ovládají angličtinu, němčinu, nebo italštinu, můžete jim do mobilu stáhnout audio průvodce, který je celou výstavou provede.

Co dále dělat v Bolzanu

Pokud jste si prohlédli muzeum a ještě nepospícháte, můžete strávit nějaký čas ve starém městě a procházet se úzkými křivolakými uličkami. Dát si zmrzlinu v některé z místních kaváren, nakoupit si něco dobrého na místních trzích anebo si dát výborný oběd v některé ze zdejších restaurací. My si třeba dali oběd v Paulaner Stuben a zmrzlinu v Café Peter. Oba podniky byly moc fajn.

Zdržíte-li se déle, třeba i přes noc, můžete vyrazit na hrad Firmiano, kde naleznete Messnerovo horské muzeum, nebo se nechat vyvézt lanovkou na náhorní plošinu Ritten a nahoře se projet historickým vláčkem. Jsou odtud nádherné výhledy na Dolomity i město.

Plus jeden netradiční tip, který možná bude vaše děti bavit. Je to cesta z města, která stoupá na náhorní plošinu a je částečně vedena spirálovým tunelem. Následně vyjedete na most nad cestu, kterou jste před chvilkou jeli, a pak zase tunelem a potom ještě dalším spirálovým tunelem. Jsou odtud nádherné výhledy na město a Dolomity.

Vyplatí se navštívit muzeum Ötziho

Asi to nebude cíl, po kterém sáhne každý. Ale protože se muzeum nachází v krásném městě uprostřed úchvatných hor, každý si najde to své. Expozice zaujme spíše starší děti. S těmi mladšími raději zajděte ihned do herny. Přesto si myslím, že s ohledem na výjimečnost tohoto nálezu, stojí za to jej vidět. Vaše děti návštěvu pak mohou využít třeba ve škole.

Pokud se alespoň trošku zajímáte o dějiny, bude vás návštěva muzea Ötzi bavit. Jen je potřeba počítat s tím, že texty v muzeu jsou jen v italštině, němčině a angličtině.

Navštívili jste muzeum Ötziho? Jak se vám tam líbilo? Podělte se o své zážitky v komentáři níže.

Horský masiv Dolomit je rozlehlý. Pokud jedete jen na týden, vyplatí se ubytovat jen v jedné oblasti a odtud objevovat okolí. Nejznámější a nejatraktivnější oblastí jsou Sextenské Dolomity, kam jsme směřovali i my, a o kterých je primárně i tento článek.

Oblast Sextenských Dolomit se nachází zhruba mezi městečky Toblach/Dobbiaco, Cortina d’Ampezzo a Auronzo di Cadore. Zahrnuje také ikonický skalní útvar Tre Cime, tedy Tři zuby. Jedná se o jednu z nejkrásnějších, avšak i turisticky nejvíce navštěvovaných částí Dolomit. A jde také o ideální místo pro objevování Dolomit s dětmi.

Kde se ubytovat v Dolomitech

Cortina dʼAmpezzo

Velmi oblíbeným místem pro ubytování je Cortina, která má asi největší nabídku ubytování v širokém okolí. Najdete zde jak luxusní hotely, tak penziony či apartmány. Však se zde konaly zimní olympijské hry a v roce 2026 se budou konat znovu. Díky své oblíbenosti jsou zde ceny poměrně vysoké.

Jižně od centra najdete v malebném jihotyrolském domě skvělé ubytování B&B Cristallo pro páry či rodiny s jedním dítětem. Do centra Cortiny to máte 20 min pěšky anebo 3 min autem. A ty výhledy z balkonu vás uchvátí. Skvěle řešené apartmány najdete jen pár kroků od centra v Radisson Residences Savoia. Apartmány obsahují vlastní kuchyň, což s dětmi oceníte. A za příplatek můžete mít i hotelové snídaně. Skvělou volbu, stranou od ruchu, představuje Hotel Piccolo Pocol. Výhodou tohoto hotelu také je, že půl hodiny pěší chůze dojdete ke stanici lanovky (Cortina Skyline). Ta vás s přestupem doveze až na Cinque Torri.

Misurina

Další nádhernou lokalitou pro ubytování v Dolomitech je Misurina, známá jako perla Dolomit. Najdete ji v horském sedle v nadmořské výšce 1.750 metrů na břehu krásného horského jezera. Je ideálním místem pokud chcete ubytování v srdci hor s možností vyrazit přímo z hotelu na výlety do hor.

Jde o poměrně frekventovanou lokalitu a najdete zde především hotely. Pro rodiny s dětmi je skvělou volbou Hotel Sorapiss u jezera Misurina. Kousek dál od centra Misuriny, u cesty na Tre Cime, stojí u menšího jezera Antorno moc krásná chata Albergo Chalet Lago Antorno . Na výběr máte apartmán či klasické pokoje. Další možnost ubytování je v Grand Hotelu Misurina s klasickými pokoji nebo apartmánem, žel bez kuchyňky.

Toblach/Dobbiaco

Toblach, známý také jako Dobbiaco, je dalším skvělým místem pro ubytování v Dolomitech. Leží severněji od Misuriny a Cortiny. Je ideálním místem, pokud se chcete podívat na nejkrásnější jezero Itálie, jak někteří jezero Braies nazývají. Jde už o město, ale stále s možností objevovat krásy Dolomit.

Pár minut autem od Dobbiaco stojí cenově výhodný apartmánový dům Casa Monteggia nabízející kuchyňku a samostatné ložnice. Pokud vám nevadí popojíždění autem, je to pro vás ideální volba. Dalším apartmánovým domem je Appartements Burgerhof, také s kuchyňkou a navíc s dětským hřištěm. Pro krásné ubytování s rodinnými pokoji pak využijte B&B Hotel Heidi, sice bez kuchyňky, zato s velkou zahradou a saunou zdarma.

Auronzo di Cadore

Auronzo di Cadore se nachází východně od Cortiny. Přímo v městečku je nádherné tyrkysové jezero Lago di Auronzo a výhled na vrcholky Tre Cime. Jde o ideální místo, pokud chcete být stranou od rušných míst jako je Cortina či Misurina, ale v dostupné vzdálenosti. Navíc zde jezdí i autobusy.

My osobně jsme stanovali v kempu Europa (recenze kempu Europa zde), který se nachází kousek od Auronzo. Z kempu je to cca 10 minut pěšky podél říčky k Three Peaks Adventure parku s lanovými hřišti pro děti i dospělé, bobová dráha a mnoho dalšího. S dětmi se zde určitě vyřádíte.

Apartmán zařízený v rustikálním stylu se samostatnými ložnicemi a kuchyňkou i pračkou najdete v Appartamento Mainardi. Od zmíněného parku je to 5 min pěšky. Jen je třeba včasné rezervace. Další apartmán, ale už v klasickém stylu, najdete v centru Auronzo. Jde o Appartamento Daniela Dolomiti. V docházkové vzdálenosti je jezero, prodejna potravin i autobusová zastávka.

Dánsko s dětmi

Hledáte inspiraci pro rodinnou dovolenou v Dánsku? Náš průvodce vám ušetří čas – osobně ověřené tipy, doporučené trasy a místa, která děti milují.

51 stran, množství reálných fotografií, praktické tipy

Stáhnout e-book

Kdy jet do Dolomit

Pokud chcete jet do Dolomit na letní dovolenou, tak můžete vyrazit v podstatě kdykoliv v rozmezí od května až do září.

Počítejte ale s tím, že hlavně v srpnu, se jedná o poměrně exponované místo s davy turistů. Přesto zde najdete místa, kde moc turistů nepotkáte, a přesto jde o zajímavé lokality (např. Monte Piano). Naopak na Cinque Torri to bylo horší, než na Václaváku. Pokud máte možnost vyrazit v červnu nebo září, určitě se vyhnete davům.

Počasí v Dolomitech.

Srpen má oproti jiným měsícům výhodu, to je tady opravdu krásné a většinu měsíce slunečné počasí. V Dolomitech obvykle přicházejí bouřky kolem 14 až 15 hodiny, proto je fajn, vyrazit hned ráno, abyste se jim vyhnuli. My jsme naštěstí bouřku nezažili ani jednu. Naopak jsme se trápili horkem (i přes 30°C), než zimou a deštěm, což ovšem může v této oblasti v létě také nastat. Nezřídka ještě v červenci dokážou teploty v údolích klesnou na 8 až 10 stupňů. Doporučuji tedy vzít s sebou pro děti i softky a bundu.

Cesta do Dolomit

Cesta z ČR do italských Dolomit autem vám zabere šest až devět hodin v závislosti na tom, odkud vyrážíte. Nám cesta nám trvala 8 hodin a jeli jsme na jeden zátah. Což bylo na hraně, co naši kluci zvládli. Obvykle jezdíme do 6 hodin na jeden zátah. U delších cest pak volíme zastávku s přespáním.

Cesta přes Brennerský průsmyk bývá zrádná i v létě, protože bez ohledu na den v týdnu, kdy jedete, můžete uvíznout v zácpě. Doporučuji brát to při plánování cesty v úvahu a dostatečně se vybavit svačinou a případnou zábavou pro děti.

Pokud se rozhodnete jet přes Mnichov, můžete se zastavit na odpočivadle Furholzen Ost, kde najdete i dětské hřiště. Další možností je zastavit se v Innsbrucku, který má své vlastní atrakce a místa k prozkoumání.

Během jízdy po italských dálnicích je třeba počítat s placením mýtného. Po vjezdu na dálnici počkejte, dokud vám na bráně nevyjede lístek, při výjezdu potom tento lístek naskenujte a zaplaťte mýtné. Toto je běžná praxe na italských dálnicích.

Co vidět a zažít v Dolomitech

Cinque Torri (Pět věží)

CInque torri neboli Pět věží tvořil dříve jeden velký balvan, který se rozpadl na pět kusů, odtud název. Dnes je to v zimě lyžařské středisko a v létě open air vojenské muzeum, kde si můžete prohlédnout zákopy a bunkry z 1. světové války a hlavně úchvatné výhledy.

Je to turisticky velmi exponované místo. My jsme měli v plánu dát si na chatě Rifugio Scoiattoli oběd, když jsme se k ní ale z okruhu vrátili, byla tam tak obrovská fronta, že jsme dojedli svačinu a vypravili se lanovkou dolů.

K Cinque torri se můžete vypravit lanovkou Cortina skyline, která začíná kousek nad Cortinou, nebo dojet autem k parkovišti lanovky Seggiovia 5 Torri. Parkování je zde zdarma. Lanovku najdete mezi Cortinou a průsmykem Falzarego.

Nahoru můžete vyjet lanovkou (děti do 7 let mají jízdu zdarma, aktuální ceník najdete na stránkách ​​5torri.it), případně vystoupat pěšky. Je to cca 4 km s převýšením 400 metrů. My jsme vzhledem ke stoupající teplotě na sluníčku zvolili radši lanovku. Nahoře se určitě také ještě docela nachodíte.

Nahoru se dá dostat i z krásného pass Giau. Cesta je ovšem o dost delší a s malými dětmi může být náročná. Na Cinque Torri žije hodně svišťů. Měli jsem štěstí, že i v tom turistickém mumraji jsme jich pár viděli.

Vhodné pro kočárek: NE. Lanovka je sedačková, takže nemáte kam kočárek připevnit. Nahoře je terén hodně kamenitý a špatně by se vám s kočárkem jezdilo.

Monte Piana – hraniční hora 1. světové války

Další muzeum pod otevřeným nebem z 1. světové války se nachází na stolových horách Monte Piana (2 324 m) a Monte Piano (2 305 m). Mě osobně zákopy a štoly moc nezajímaly, ale děti a Honzu velmi bavilo je prolézat a objevovat. Za 1. světové války zde vedla hranice mezi Itálií a Rakouskem-Uherskem. Tvrdě se tady válčilo mnoho let a zemřelo zde tisíce vojáků, mezi nimiž byli i Češi.

O to více mě bavily výhledy a ty jsou na z Monte Piano opravdu nádherné. Neotřelý výhled na Tři zuby (Tre Cime) a při dobré viditelnosti uvidíte až na Marmoladu. Navíc se nahoru můžete nechat vyvézt jeepy, což byl pro naše děti top zážitek.

Cena je 18 € za dospěláka za jednu cestu. Za děti je to o pár eur méně. Můžete se svézt jen nahoru anebo si zaplatit obě cesty. My jsme se nechali vyvézt jen nahoru a dolu to sešli po svých. Ve velkém vedru bych příště asi volila i cestu dolů jeepem. Jeepy jezdí každých 20 minut. Nedají se zarezervovat předem a platí se pouze v hotovosti. Stanoviště jeepů je kousek od jezera Misurina, naproti autobusové zastávce Misurina – Genzianella.

Jeepy vás vyvezou k chatě Rifugio Angelo Bosi, která nás s občerstvením moc nenadchla. Odtud pak můžete vyrazit na túru po obou stolových horách – po značených cestách anebo jako my přímo podlé starých zákopů a postupně je objevovat. Velmi se nám zde líbilo. Positivum je, že tohle místo není turisticky tolik exponované, jako sousední kopce, a tak jsme zde měli dopoledne skoro sami pro sebe.

Tip na bezplatné parkování v Misurina naproti hotelu Albergo Dolomiti. Musíte zde ale být brzy ráno. Po deváté hodině už bývá plno.

Vhodné pro kočárek: NE. Do jeepu by se vám kočárek nevešel a pravděpodobně to ani neumožňují. Pokud půjdete pěšky, pak je cesta z větší části asfaltová, takže k chatě to s kočárkem zvládnete. Dál už vede kamenitá cesta a špatně by se vám s kočárkem jezdilo.

Tre Cime – ikonické Tři zuby

Na Tre Cime vám opravdu doporučuji přivstat si a vydat se brzy ráno. Nahoru k chatě Rifugio Auronzo můžete vyjet buď autem, případně shuttlebusem od jezera Misurina. Pokud pojedete autem, počítejte s mýtným poplatkem 40 € za auto a 60 € za obytná auta.

NOVINKA PRO ROK 2025: nově bude umožněn přístup autem pouze s online rezervací. Takže pokud budete chtít vyjet k Tre Cime vlastním autem, musíte si dopředu udělat online rezervaci, jinak vás na horskou silnici vůbec nepustí. Rezervace se dělá na webu auronzo.info.

My jsme nakonec pro větší komfort nás i dětí zvolili cestu autem. Problém je, že parkování nahoře u chaty Rifuggio Auronzo je omezené na cca 700 míst. Hodně lidí volí možnost přespání v autě nahoře, takže ráno tedy zbývá už jen pár posledních míst.

Z toho důvodu je nutné si přivstat a vyjet nahoru opravdu brzy ráno. My jsme vyráželi v 6 hodin a v srpnové špičce zbývalo už jen posledních 50 míst. U mýtné brány je počítadlo, které ukazuje počet volných míst. Poté se silnice zavře a otevře se až odpoledne. Takže nahoru se pak dostanete jedině busem nebo pěšky.

Doporučuji vám zastávku v Riffugio Auronzo na ranní cappuccino, nebo espresso a croissant s čokoládou. Jídlo a pití je zde vyhlášené a musím říct, že cappuccino bylo opravdu jedno z nejlepších, co jsem v Italii pila.

Potom se už můžete vydat na samotný trek. Je to asi osmikilometrový okruh. Doporučuji začít proti směru hodinových ručiček, tedy z parkoviště k Rifugio Auronzo a odtud k chatě Rifugio Lavaredo, což je cca 1,7 km. Zde se můžete znovu občerstvit, než se vydáte dál. Tři zuby se před vámi nebudou nijak schovávat, ale doporučuji obejít celý okruh.

U chaty Rifugio Lavaredo máte dvě možnosti. Buď se vydáte úzkou pěšinkou strmě vzhůru k Tre Cime, druhá možnost, kterou jsme si vybrali my, je jít širokou cestou dlouhým obloukem až do sedla. Cesta je mírnější a pohodlnější. Zavede vás k vyhlídce na dvě jezírka, kterou velmi doporučuji. Děti i vy si tu můžete odpočinout, nasvačit a pohrát si s kamínky u jezírka. Moc lidí sem nechodí, takže zde budete mít relativně klid.

Poté vás čeká mírné stoupání do sedla Forcella Lavaredo 2454 m.n.m. Odtud se vám začnou otevírat výhledy na Tři zuby a telefony začnou cvakat a fotit o sto šest. Každý tady chce tu pravou instagramavou fotku.

Dále můžete pokračovat k chatě Dreizinnenhütte, kde najdete i dvě jeskyně a jezírka. My jsme však s dětmi k chatě nešli. Místo toho jsme odbočili hned za sedlem a sestoupali stezkou přímo pod Tre Cime na pěšinu k chatě Malga Langalm. Odměnou nám bylo to, že touhle stezkou chodí naprosté minimum turistů, takže jsem tu byly skoro sami a mohli si užít nádherné výhledy na Tři zuby a vyfotit krásné fotky.

Pokud vás netlačí čas, tak se v chatě Lange Alm určitě zastavte na kafíčko a nějaký zákusek pro děti. Osvěžte se skiwasser, což je voda se šťávou typická pro Tyrolsko. Najdete ji ve většině horských chat a restaurací v oblasti Tyrolska. Od chaty pak určitě doporučuji odbočku k jezírkům. Dá se tu najít kousek stínu na odpočinek; děti si zde velmi vyhrály s kamínky u jezírka. Plus výhledy, ty jsou zde monumentální. Můžete pozorovat horolezce, jak se jako malé tečky škrábou na skalní vrcholy.

Odtud už vás čeká poslední třetina cesty s mírným stoupáním a poslední výhledy do údolí a na hory Monte Piano a Piana. Spolu s pasoucími se krávami a koňmi to tu bylo opravdu jako v ráji. Pak je to jen kousek zpět na parkoviště a cesta dolů. Pokud jste jeli autem a zaplatili mýtné, nezapomeňte se při cestě dolu zařadit k bráně pro ty, co už zaplatili. Lístek jen dáte ke čtečce a můžete projet.

Vhodné pro kočárek: ČÁSTEČNĚ. Pokud nahoru vyjedete vlastním autem, tak po okolí chaty Rifugio Auronzo to zvládnete. Pokud budete chtít jít dál, tak byste s kočárkem měli zvládnout cestu k chatě Lavaredo. Cesta je sice štěrková, ale vede po vrstevnici. Zbytek cesty není pro kočárek sjízdný.

Další tipy na výlety v Dolomitech

Více jsem toho v Dolomitech nestihli, vzhledem k vysokým teplotám, jsme poslední den volili hodně odpočinkový a strávili ho u jezera Auronzo spolu s krátkým výletem k Vajonské přehradě.

Pokud máte prostor můžete se s dětmi vydat na Passo GIau. Jde o jedno z nejkrásnějších silničních vysokohorských sedel, odtud vede spousta stezek třeba i k Cinque Torri.

Navštívit můžete i horu Lagazuoi. Nahoru se vyvezte lanovkou a dolů vás čeká cesta tunelem z první světové války. Čelovky s sebou. Pro děti nezapomenutelné dobrodružství. Více informací na stránkách Lagazuoi.it.

Pokud jste již všechno viděli, můžete se kousek od Cortiny vydat k nádherným vodopádům Cascate di Fannes. Osmikilometrová stezka s převýšením 500 metrů nepatří k těm úplně nejjednodušším, ale s dětmi 5+ ji zvládnete.

Závěr

Dolomity určitě doporučuji pro rodiny s dětmi. Ta krása se ani v tom nejlepším článku popsat nedá, to musíte zažít. Ačkoliv Severní Italie nepatří k nejlevnějším destinacím, mimo sezonu seženete ubytování o dost levněji než o prázdninách. A pro děti je tu levná a dobrá zmrzlina skoro na každém rohu; pro nás dospěláky pak levná ale naprosto luxusní káva. I ve vysokohorských chatách si dáte espresso za 1 € a cappuccino za 1,50 €.

The Best of Dolomity: 

• Podle našeho devítiletého syna: Tři zuby zblízka, zákopy a bunkry, jízda jeepem
• Podle našeho sedmiletého syna: Tři zuby, jeep a zákopy a svišti
• Podle Dity: Splnění snu o výletu na Tre Cime, výhledy a výborná káva
• Podle Honzy: Monte Piano a zákopy z I. světové války, nádherné výhledy kdekoliv jsme byli

Příprava výletu do Benátek

Zvažovali jsme, jestli pojedeme autem, vlakem anebo poletíme letadlem. Letenky do Benátek ale nejsou drahá záležitost, tak jsme se nakonec rozhodli letět. Ubytování jsme měli v apartmánu na krásné biofarmě. Nebyl přímo v Benátkách, ale na pevnině. Do Benátek jsme se každý den vydávali busem – cesta cca 15 minut.  Vzhledem k tomu, že naše děti vstávají pravidelně v šest hodin ráno, byli jsme v Benátkách dostatečně brzy na to, abychom viděli ranní popeláře v akci. 

Kdy vyrazit do Benátek

Vyrazili jsme na přelomu dubna a května, což je ideální čas, pokud chcete do tohohle rušného města vzít děti. Turistická sezona ještě nebyla v plném proudu a počasí bylo příjemné. Teploty vyšplhaly něco málo přes 20 stupňů. Takže jsme se nepekli ve vedru, které bývá v Benátkách v létě spalující. Zároveň ale bylo teplo na celodenní courání městem, gelato apod. 

Dánsko s dětmi

Hledáte inspiraci pro rodinnou dovolenou v Dánsku? Náš průvodce vám ušetří čas – osobně ověřené tipy, doporučené trasy a místa, která děti milují.

51 stran, množství reálných fotografií, praktické tipy

Stáhnout e-book

Vstupné do Benátek

Od roku 2024 se platí za vstup do Benátek vstupné. V roce 2025 se bude vybírat vstupné v období od 3. dubna do 31. července. S tím, že od 18. dubna do 4. května se vstupné vybírá za každý den a od 5. května jen v o víkendech a v pátek a o státní svátek 2. června.

Vstupné je nyní nutné objednat předem on-line. Pokud si vstupné objednáte alespoň čtyři dny předem, tak vás vstup vyjde na 5 €. Při pozdějším nákupu je cena 10 €.

Na menší ostrovy v Benátské laguně (například Murano, Burano apod.) se poplatek nevztahuje. Stejně tak děti do 14 let jsou od poplatku osvobozeni. Ale v případě kontroly musíte mít sebou doklad dokazující věk dítěte, tak si nezapomeňte vzít sebou pasy.

Stejně tak, pokud se ubytujete přímo v Benátkách, tak poplatek neplatíte, protože v ceně ubytování je už obsažena taxa. Ale musíte si od ubytovacího zařízení zajistit QR kód, kterým se prokážete v případě kontroly.

Plán cesty

Předem jsme s dětmi probrali, co by v Benátkách chtěly vidět, samozřejmě hasiče, popeláře apod. Chtěly ale také vidět hasičskou stanici. Honza chtěl vidět nejužší uličku v Benátkách Cale Varisca a já jsem se nejvíc těšila, až se projedu vaporettem a dám si italskou kávu.

Naši malí cestovatelé zvládli let i se zpožděním výborně. Letěli jsme brzy ráno, a tak jsme už na oběd byli v Benátkách. V době naší návštěvy se už koronavirová opatření v ČR zrušila, v Itálii však stále platilo mít roušku v uzavřených prostorách a MHD. 

Úžasné Benátky

Honza už v Benátkách byl, pro mě a děti to bylo poprvé. Musím říct, že když jsem poprvé kanály v malebných Benátkách spatřila, bylo to opravdu wow. První odpoledne jsme strávili hlavně pozorováním rušného pohybu lodí po vodě na Canal Grande. Pokud pojedete s dětmi, určitě doporučuju si na tohle udělat čas a jen tak si sednout a pozorovat. Také velmi doporučuju nasednout na vaporetto brzy ráno a pozorovat probouzející se město, zásobování obchodů, vyvážení popelnic, cestování místních. To všechno se děje na vodě a je to opravdu podívaná. Děti by to bavilo pozorovat donekonečna.

Jízda na vaporettu

Vaporetto je benátský autobus na vodě. Vaporetto s malými dětmi je super zážitek. Navíc lístek na MHD platí i na autobusy na pevnině, pokud máte ubytování tam. Vyplatí se koupit si travelcard na 1, 2, 3 nebo více dní. Pokud máte děti pod 12 let, doporučuji si koupit travel card pro jednoho dospělého + 2 děti, je za lepší cenu, než kdybyste brali pro každé dítě zvlášť. Tahle zvýhodněná travel card se dá koupit pouze na 24 hodin, takže pokud jste v Benátkách na více dní, musíte jich koupit více, ale rozhodně doporučuji. Je to výhodnější, než kupovat pro každého člena rodiny zvlášť. O téhle možnosti jsem nevěděla, ani jsem ji nikde nenašla, řekl mi o ní náš ubytovatel. A ani v oficiálních obchodech, kde lístky prodávají, to nemají napsané, musíte si o to říct. Doporučuji si lístek koupit na stanici vaporetta v Benátkách, ne v trafice, tam o této možnosti vůbec nevěděli. Update 08/2023 – jak nás informoval čtenář Tomáš v komentáři pod článkem, tak dopravní podnik v Benátkách tuto kartu bohužel zrušil a již ji nelze zakoupit. Pokud máte travel card, můžete zvládnout i okružní plavbu okolo Benátek na vaporettu anebo se vydat na ostrov Burano či Murano

Vaporetto mapa

Turistická sezona sice nebyla v plném proudu, ale i tak hlavní ulice Benátek byly docela plné, a tak jsme naše děti nechali, aby nás vedly. Vždy zabočily do nějaké vedlejší úzké uličky a proplétali jsme se uličkami, kde jsme skoro vždy byli úplně sami. Právě tam jsme našli ty nejlepší kavárny, restaurace apod. Mnohem lepší než na hlavních tazích. Pokaždé se nám to bloudění v úzkých uličkách moc líbilo a pokaždé nás cesta zavedla na hlavní ulici, ze které jsme se vydali dále.

V Benátkách není moc veřejných toalet, takže určitě doporučuji se v kavárničkách zastavit na kávu a poslat děti na toaletu. Není nad to, když jste zrovna na náměstí sv. Marka a vašemu potomkovi se chce čůrat a šipky k nejbližší toaletě vás vedou skoro půl kilometrů daleko. Měli jsem štěstí, děti si tohle zopakovaly dva dny za sebou. 

Venchi gelato a čokoládovna

Výborné gelato a spoustu dalších dobrůtek najdete po celých Benátkách, my jsme si dopřáli trochu luxusu a zašli na gelato do čokoládovny Venchi. Děti si zde mohly vybrat kornoutek z několika druhů sušenek, pak jim ho nahoře polili čokoládou a posypali posypkou dle jejich výběrů, nemusím říkat, že děti byly spokojené.

Gondola

Není asi typičtější obrázek z Benátek, než gondola a gondoliér proplétající se kanály Benátek. První den jsem si říkala, že to je jen past na turisty, asi jako koně s povozem na Staromáku. Druhý den už to ve mně začalo hlodat, že být v Benátkách a nejít na gondolu, je jako by tam člověk nebyl. A hlavně děti po jízdě gondolou velmi toužily.  A tak jsme třetí den jeli. Cena jízdy je 80 eur za 30 minut jízdy. Cena je pevně daná, nesmlouvá se a platit se dá pouze v hotovosti. Taky záleží, kde na gondolu nastoupíte a co od ní očekáváte. Určitě se s gondoliérem domluvte předem, kam chcete jet. My jsme chtěli plout hlavně úzkými kanály, ale na pár minut jsme se ocitli i na hlavním velkém Grande kanálu a stálo to za to. Proplouvání dlouhou gondolou v úzkých benátských kanálech je opravdu zážitek, gondoliéři nemají klakson na troubení, a tak musí troubit svým hlasem.

Shrnuto jízda gondolou je must have alespoň jednou za život. Levnější alternativa je traghetto neboli přívoz, který vás převeze přes Grand kanál, za 2 eura, s jízdou na gondole se to ale nedá srovnávat. 

Další turistické lákadlo je knihovna Librairie Acqua Alta, ke které se dá připlout gondolou anebo dojít pěšky. S dětmi bych si ji příště asi odpustila anebo šla velmi brzy ráno. Dovnitř velká fronta, vevnitř fronta. Uvnitř je krásně udělaná, ale s menšími dětmi bych ji ve špičce asi vynechala. 

Co určitě doporučuji nevynechat, je nejužší ulička v Benátkách Cale Varisca, hasičská stanice a hlavně to pozorování čilého ruchu v Benátkách. Je to opravdu nezapomenutelný zážitek a děti na Benátky vzpomínají ještě dnes. 

Murano a Burano

Jsou ostrovy v blízkosti Benátek. My jsme se stihli vypravit na Murano neboli sklářský ostrov. Po celých Benátkách, v každém obchůdku, uvidíte výrobky ze skla od drobných zvířátek, po skleničky nebo gondoly ze skla apod. Na Muranu můžete navštívit muzeum skla a vidět celý proces, jak se sklo vyrábí. Naše děti ale mnohem víc bavilo chodit od výlohy k výloze a počítat, kolik mají skleněných tučňáků, koal, koníků, pejsku a kočiček. Protože to byla tou dobou jejich oblíbená zvířata. 

The Best of Benátky:

• Dle našeho osmiletého syna: Jízda na gondole, hasičská stanice, jízda vaporettem, popeláři v akci 

• Dle našeho šestiletého syna: tučňáci ze skla, gondola, vodní sanitka a policajti na vodě

• Dle Dity: proplétání se v úzkých uličkách, káva, jízda na gondole

• Dle Honzy: proplétání se uličkami, sledování čilého ruchu na kanálech, nádherné domy s typickou architekturou, ale vlastně všechno