HonzaMožná si říkáte, co je to zase za clickbaitový nadpis. Ale nebojte, článek je opravdu o cestování do vesmíru a dětech. Byť to není cestování dětí do skutečného vesmíru. Na to, zatím z různých důvodů zodpovědné úřady nedají povolení. Přestože se do vesmíru dostal už 18letý Nizozemec Oliver Daemen, nebo dokonce dvaaosmdesátiletá žena/pilotka Wally Funk, pro děti mladší 18 let je vesmír uzavřen.
Důvodem pro napsání tohoto článku je skutečnost, že se již 30. března uskuteční v Praze parabolický let v letadle Airbus A310 Zero G s dvaceti českými dětmi. Jde o letoun, který simuluje stav mikrogravitace (chcete-li beztíže). V rámci projektu „Česká cesta do vesmíru“ probíhá mnoho různých doprovodných aktivit se zaměřením na vzdělávání dětí a zvýšení jejich zájmu o průzkum vesmíru a kosmonautiku.
Parabolický let Zero-G v Praze (30. března 2025)
Projekt Zero-G byl zahájen na začátku září 2024 a jeho vyvrcholením je onen zmíněný parabolický let. Do akce se přihlásilo přes 861 dětí ve věku od 13 do 18 let. Z nich bylo vybráno do dalšího kola 50 a do finálního kola pak 20 dětí.
Let samotný bude rozdělen do čtyř posádek a každé z nich bude velet jedna osobnost. Jedna posádka bude pod velením Yemi A.D., který měl dokonce letět na Měsíc v rámci mise dearMoon. Z důvodu nedodání potřebné rakety firmou SpaceX však od této akce investor odstoupil.
Celé akci bude velet armádní pilot major Aleš Svoboda, současný člen záložního týmu astronautů Evropské vesmírné agentury. Pokud se podaří dostat jej do vesmíru, bude to po Remkovi druhý Český astronaut/kosmonaut.
Doprovodné aktivity a možnosti účasti veřejnosti
Co se mi na projektu líbí, je, že se k němu váže velké množství dalších aktivit. Cesty „do vesmíru“ (parabolického letu) se zúčastní jen hrstka vybraných dětí, ale do ostatních projektů se mohou zapojit všichni. Například „Expedice Mars“ s podtitulem Na Mars a zpět za 100 hodin.
Registrace probíhají až do září 2025 a je otevřena opět pro děti od 13 do 18 let z ČR a SR. Jde o vzdělávací projekt, jehož cílem je rozvoj odborných i týmových dovedností účastníků. Pomyslným vrcholem akce je simulovaný let na Mars, kdy 5 vybraných účastníků stráví společně 100 hodin na simulované palubě vesmírné lodi směřující na Mars. V průběhu budou plnit různé vědecké projekty.
Pro žáky základních a středních škol jsou připraveny různé soutěže a projekty ESA, například vytvořit svůj vlastní kód, který následně bude poslán na ISS; dále vyrobit z plechovky od limonády satelit tzv. Cansat, případně navrhnout základnu na Měsíci či nejlepší raketu.
Pro učitele jsou připraveny materiály do výuky i workshopy. A pro nadšené učitele i vedoucí kroužků (ne-pedagogy) je připraven projekt Space Ambassador, který je určen všem, kteří obětavě předávají a vzdělávají děti v oblasti zájmu o vesmír. Pro děti od 8 do 19 let je pak připraven titul Space Hero.
Budoucnost cestování s dětmi do vesmíru
A teď je čas zamyslet se nad názvem článku, tedy skutečným cestováním s dětmi do vesmíru. Já osobě si myslím, že děti jednou do vesmíru létat budou. Už dnes létají tzv. vesmírní turisté. Za mého dětství to bylo něco, co by si většina lidí nepředstavila ani ve snu. A hle, dnes už byl ve vesmíru 18letý mladík i dvaaosmdesátiletá žena.
Proč by tedy do vesmíru nemohly jednou letět, byť jen na skok, celé rodiny. Jistě movité rodiny, protože cesta do vesmíru bude vždy nákladnou záležitostí. Ale to otevírá cestu pro různé podobné projekty jako Zero-G, kdy vláda či movitý investor umožní takovou cestu i dětem, které by na to nikdy neměly.
Na cestování typu „týden na vesmírné stanici“, na měsíční základně či na Marsu si budeme ještě nějaké to desetiletí, možná století, počkat. Zdali k tomu vůbec někdy dojde. Budeme pak řešit, a na sociálních sítích nám budou zkušení influenceři radit, jak na kinetózu způsobenou mikrogravitací a co dělat s dětmi na oběžné dráze. Případně 20 tipů, co navštívit s dětmi na Měsíci. 🙂
Bude to zajímavý svět. Tak jako se lidem v 19. století nezdálo o tom, že kdy budeme létat a hle, dnes na dovolené létáme letadly. V minulosti dokonce dvakrát rychleji než zvuk (Concorde). Jasně, mezi létáním na naší matičce zemi a lety do vesmíru je diametrální rozdíl, ale kdo ví, co nám přinese budoucnost.
Za mě je skvělé, že i Česká republika pochopila význam vesmíru jako oblasti s významným ekonomickým dopadem a snaží se podobnými projekty podpořit v dětech zájem o kosmonautiku a průzkum vesmíru. A i když se do vesmíru dostane jen mizivé množství lidí, naše sondy a technologie mohou pomoci zlepšit život i nás ostatních, kteří tu výsadu, podívat se na naši planetu z vesmíru, neměli.
